Jelikož už jsem se věkem zařadil mezi dospělé, musím aspoň tímto článkem uspokojit svoje mentální (nachází se v této době někde mezi 5-12 rokem) myšlení a ohlédnout se zpět do dětství, kdy jsem si ještě mohl hrát na veřejnosti a nemusel svoje stavebnice a angličáky schovávat doma za hromadou lahví od alkoholu. Takže poďme společně najít rezavý klíč od zámku dveří, které směřují na půdu staré chalupy, kde se povalují pod nánosem prachu a upletených pavučin poklady skutečně cenné.
Po několika minutovém cloumání zámkem se konečně dostáváme za dveře, okamžitě nás přepadne ten pach staroby a let minulých. Šmátráme rukou po zdi, projedeme několik pavučin, tma jako v pytli, kalhoty se plní. Nahmátáme vypínač a cvakneme. Moment, kdy se rožne žárovka (teď už zakázaná od eu) je emotivní a zároveň nám konečně umožní povolit svěrače a nechá nás porozhlédnout se po staré půdě. Jako první určitě upoutá oči hračka daleko největší. Stary z pár prken vyrobený houpací kůň. Původně to byla vlastně koza, ale po přidání oháňky z provázků a hlavy skládající se ze tří prken, tu stojí kůň jak z westernovek. Za ním v krabici leží stará autodráha, tzv. osmička. A to už se nám vybavují hodiny a hodiny zábavy, čisštění kartáčků a mačkání plastových ovladačů. Na autodráze místo plastových formulek stojí stará oranžová plastová velká tatra. Když sem byl malej vešel jsem se na korbu. Teď tam zkouším vměstnat aspon botu, zvláštní jak se tatra zmenšila. Otočím se a koukám do vzdálenějšího rohu, z kterého se na mě kouká pár modrých igráčků a do příšeří svítí jejich bílé plastové helmy. Mezi igráčky se však povalují i jejich menší kamarádi kapitalisti - panáčci z lega a já už tuším, že odkryjeme-li starý přehoz bude pod ním hrad nebo pevnost chcete-li, pirátská to tvrz z lega. Mezi tím vším se povaluljí šroubky a součástí z merkuru. Aby toho hračkoidního maglajzu nebylo málo jsou tu i části chevy a dalších různých stavebnic a ještě mezi tím se povalují slavné céčka, protože snad každej sbírál céééčka. O pár kroků dál je hazardní koutek. Ruleta, žetony, sázky a dostihy, člověče nezlob se, fantom staré Prahy a pár dalších deskových her. Cestou do koutku hazardu však zakopneme o na zemi ležící zelenou škodu 120 LS - verze na vysílačku. Škodovká má pěkných 41,5 cm na délku a řádí se tak mezi jedny z největších hraček co můžeme na půdě vidět. Všude je tu také spousta mašinek a vagónků, lepených baráčků a návěstí. Všechno velikosti TT. Na velké podložce z prken, na které se honosí malebná krajinka se spoustou skal a vesniček sou poházené modely letadel.
A konečně se dostáváme do sportovní sekce půdního areálu. Starý stolní hokej i fotbal s panáčky ve formě cvrnkací, spousta starých okopaných kopačáků a polámaných hokejek. Pod jednou hokejkou leží starý člun, které se v dobách své slávy proháněl i po nádržích pálavských. Do něj je zamotaná vysílačka ze staré buginy na dálkové ovládání, dovezena tenkrát snad z rakouska? Vedle jsou opřená kola. Od malého bmx s vrčícím rukovítkem přes favorita po zánovního horáka. Vytahuju to nejmenší červené kolečko a hned si vzpomínám jakou mělo nevýhodu. Nešlo na něm brzdit a šlapky se motaly jedním směrem. To se mi jednou stalo docela osudným a krve bylo na asfaltu poměrně dosti. To vše pěkně doplňuje sbírka sjezdových lyží v čele se staréma sulovkama a artiskama, několik tenisových a badmintonových raket, dokonce dvě pálky na pinec a jedna vzduchovka 
.
Jelikož osvětlení na půdě je slabé do těch nejtemnějších koutů není vidět a tak bych Vás chtěl zase požádat o laskavost. Zkuste si vzpomenout co na té půdě máte vy a trochu to tady rozvinout pomocí komentářů. Třeba mi tím pomůžete osvětlit i ty moje tmou paměti skryté hračky, díky.
