Londýn - Anglie (2011)

Londýn - Anglie (2011)

Cestopis

Začátkem března cesta do Londýna konala se. V Brně na letišti chvilku čekaní na odbavení. Pak rychle hop do 737ky směr UK. Let v noci. Let pěkný. Společnost Ryanair pochválena budiž. Zhruba po hodině a půl letu dosedáme na letiště Standsted. Neprší. Máme hoďku než pojede bus směr Baker Street, tak kupujem nějaký to občerstvení. Ceny stejný nebo lepší jak u nás. Na letišti. Divný. S menším autobusem přijede k nám černoušek co vypadá jak Drogba. Nevadí mu, že máme lístky zabukovaný až na později a bere nás na palubu. Když mezi hvízdáním prohodí, že pojedeme rychle, svižně, bezpečně a pustí rádio na maximum - je mi jasný, že tohle bude zajímavá jízda. Když jede na 40ce devadesát a my se blížíme do hlavního města tryskem pádem - je mi jasný, že tahle země si mě získá dřív než jsem si myslel.

Po cestě vidím první červenou telefonní budku, taxík, doubledecker a stupňuje se moje potěšení. Vystupujem na Baker street. Pan Sherlock Holmes tady má svůj domeček číslo 221b a muzeum. První vlídný setkání s otevřeností a tolerancí místních obyvatel v podobě okamžitých rad (což nedokázalo zabránit snaze dostat nás na stadion ve Wembley a za všecky libry v kapcách) - kudy a kam se máme vydati směrem k Hyde parku, kde budeme první noc přebejvat. Tedy přesný místo nocování je - Hyde Park Hostel, i když od spaní v parku jsme neměli daleko. Po ubytování (díky druhé projevené vlídnosti místních) jsme se šli projít po bočních uličkách kolmo navazujících na Hyde Park. Krása noci a města. První rozdílný dojmy od třeba Brna, kde se v noci jednoducho necejtím dobře. Tady jo. Tady jo!

Ráno je neděle a zase neprší. Procházíme se parkem (Kensington, Hyde) a lovíme veverky. Koukám na psy běhající po parku. Jsou šťastní. Koukám na ptáky lítající v parku. Jsou šťastní. Koukám na lidi v parku. Jsou šťastní. Začínám být šťastný. Jsou tu koule co odrážejí mraky a taky zrcadla, záchody (čistý a zadarmo - to se týká celýho města), příjemní Britové co přiskočí hned po otevření mapy nebo podat pomocnou ruku při hotovení autofotek a Speakers' Corner co je v neděli otevřen všem zájemcům o rektální výlev. Chvilku posloucháme pana žida a pak procházíme celou Oxford street. Na týhle ulici je asi povinnost si něco koupit. Kupuju si tričko. Za 150 korun. Prodavač si s náma povídá a směje se. Nešklebí se a není nasranej. Nezvyk.

Poprvé chodíme po čtvrti Soho, kde se později i ubytováváme v Piccadilly Backpackers Hostel. Takže přímo v centru centra. Procházíme se po Trafalgaru, kde navštěvujeme National Gallery a taky učíme pána z domu hraček mluviti česky. Ten následně běhá po ulici a na všechny křičí: "Miyujte!" A nepršelo. Od tejhle chvíle jsme totiž po celou dobu pobytu neviděli ani mrak. I ty jeden proklatě deštivý Londýne! V Londýně neuvidíte graffiti ani bordel na ulicích. Navíc tu začátkem března kvetou kytičky a je jaro. Návštěva Apple store asi nikoho nepřekvapí a já si neodpustím dodat, že každej, uplně každej, tady má iPhone. Jedno velké CHA. Dál jsme si to našněrovali zpátky přes Piccadilly Circus, Oxford Circus do British Museum. Tam je toho hodně. Rosetta stone třeba. A jako všechny muzea v tomto městě - samozřejmě ZDARMA. Mě to bavilo víc než Louvre. Mě hlavně Londýn bavil víc než Paříž. Byl jsem v ní dvakrát, ale takhle dobře jsem se tam nikdy od první do poslední chvíle nikdy necejtil. Paříž - město památek. Londýn - město, tradice, lidi! Křičím poprvé: "I love London!".

Z brityš muzea (kde doporučuji dát si jumbo hot dog s cibulí) sme se dabldekrem dostali k Big Ben, Big Ben, Westminster a Westminster Abbey. No. Kurva paráda. Procházka po mostě k London Eye. Čekání na tmu. Pokochaní kupujeme pár lahví vína na večer a zasedáme v Chinatownu k plastovému stolu. Sežer co chceš (dokud nepraskneš), ale žrát se to fakt nedá. Chodíme Chinatownem a čtvrtí Soho. Krása. Sedáme na pivo do hospůdky ze 17. století. Chodil sem pan Dickens. Sedáme na pivo do hospůdky k Dukovi. Tam chodí herci z Windmill theater. A teď i my. Aspoň teď. Křičím podruhé: "I love London!".

Spíme. Ráno je pondělí. Máme kartičky na celodenní bus a tak v horním patře dabldekru křižujem město. Směr Notting Hill. Zastavujeme se zavzpomínat na první noc v hostelu Hyde Park a pak pokračujem směrem na Chelsea. Já jim nefandím! Ale když už jsme tady. Stamford Bridge. No tak jo no... Barceloooonaaaa! Mažem busem kouknout na Buckingham Palace. Procházíme se po St. James parku. Krása. Sluníčko. Zmrzlina. Kachny. Valíme k St Paul's Cathedral a po mostě přecházíme Temži. Proč? Protože zde stojí divadlo Globe a hlavně muzeum Tate Modern. Samozřejmě zdarma. A zde se opravdu kocháme. Andy Warhol, Banksy, Picasso, Monet. Vypsat všechny by zabralo měsíc. Z Tate Modern se vracíme na Pičadelu. Oblíkáme svetry a kabáty, protože nás čeká ještě vejlet k Tower of London a Tower Bridge. Tower je asi nejkrásnější hrádeček co jsem viděl. Kruciprdel. Fakt. Kocháme se pohledem na pěknej most a popíjíme vínečko. Večer je v rozpuku. Chceme využít celodenní jízdenky co nejvíc. Podnikáme tedy výpravu na Abbey road.

Zebra v londýnské čtvrti St John's Wood je každoročně cílem výprav tisícovek turistů, kteří se zde mnohdy nechávají zvěčnit podobně, jako to před lety udělala slavná čtveřice The Beattles. V ulici Abbey Road se nachází známé studio, které bylo svého času prvním nahrávacím studiem na světě a poskytlo útočiště nejen "broukům", ale i mnoha dalším hvězdám hudebního světa.

Podepisujem se na zeď u studia a hledáme ten proklatej přechod. Vidím zebru. Říkám: "Tady nějakej je". Peťa: "Tak mě na něm vyfoť, stejně to nikdo nepozná". Právě koukám na fotky z internetu. Byl to přesně on. Druhé velké CHA! Nasedáme na bus směr Soho. Jdeme na poslední pivečko (anglické pivečko, kde není pěna jako čepice, ale drží pěkně po celou dobu co jej pijete. Pivečko, který je trochu sladší a moc dobrý!) Kupujeme serepetičky. Usínáme v Pičadele. Ráno budík, balení a mašírujem si to na Regent's Park. Je tam ZOO, spousta krásy a japonských zahrad. Nejhezčí park to je. Poslední zastávka na Baker street a easyBusem prcháme k letišti. Za letu kocháme se. Západ slunce. Konec. Křičím potřetí: "I love London!".

Bořiči mýtů: v Londýně je furt krásně, anglický pivo je dobrý pivo, ceny rovnaké ako tu, Britové jsou otevření a milí!

WE LOVE LONDON!


Fotogalerie


krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy

Cestopisy



Komentáře

Honza
12/03/2011 18:55:51

MOc pěkný Luko, koukám že i počasí vám vyšlo.

Dasha
14/03/2011 08:27:13

Tak to se mi hodně moooooooc líbí..

Dasha
14/03/2011 08:30:51

I ty fotky, to je vážně pecka, vy moje děcka

Kůža
22/03/2011 08:56:31

Krulišůůů pěkný cestopis, mám chuť všechno hodit za hlavu a letět :)

Krulis
22/03/2011 09:04:11

@Kůža - udělej to!

Jirka
10/07/2011 22:19:11

Ahoj, sqjelý! Trefně a zábavně napsáno: