Paříž - Francie (2012)

Paříž - Francie (2012)

Cestopis

Stříbrnou svatbu se sluší pěkně oslavit. Nejlépe nějakou romantikou. A když jsou letenky do Paříže tak levné, sluší se oslavit i to, že jsou levné. Tak jsme jeli taky. Švestka kašle, sípe, chrchlá a protestuje, ale statečně nás do Prahe odvezla. Tam jsme si potykali a hurá na letisko. Přistání na pařížském šárl de gólovi hladké, následná cesta z letiště na vláček už tolik ne. Ale zvládnout se to dá a řeči, že Francouzi mluví jen francouzsky a angličtinu i přes její znalost ignorují, jsou zcestné. Bez toho bychom se ostatně z letiště dostali jen těžko a třeba i s několikahodinovým zpožděním. Hotel Lun a Park jsme si zarezervovali téměř půl roku předem přes hostelworld, a protože jde už o druhou kladnou zkušenost s tímhle serverem (cena pokojů byla cca o čtvrtinu levnější než cena pro normální smrtelníky), můžeme jen doporučit.

První den ve znamení chůze. Od hotelu přes trhy k Bastile. Která vlastně už neexistuje, ale jmenuje se to tam tak. Povinnost číslo dvě – Notre-Dame. Pěkné, ale fronta jak prase, takže jen omrk zvenčí a jde se dál. Památky, budovy, trhy, lidi, náměstí, ulice, mosty, řeka, pláž (je to jen nasypaný písek u řeky, spousta lidí na lehátkách, ale žádné koupání! třebaže Seina nijak kalná není a „dalo by se“…) a spousta dalších věcí, jejichž jméno jsem buď zapomněla, nebo jsou to tak šílená slova, že je nejsem schopná ani vyslovit, natož napsat. Ale třeba Louvre rozhodně za zmínku stojí! Francouzi mají takové pě kné pravidlo, že člověk, kterému ještě nebylo 26 let, má vstupy buď zadarmo, nebo s výraznými slevami. O to lepší je využívat těch slev „za pět dvanáct“ neboli za jedenáct dvacet šest. Ale i vstupné pro dospěláky je lidové, 10 euro. Každopádně jsme muzeem víceméně jen proběhli, protože projít si všech 14,5 kilometrů expozic může jen blázen, předpokládám. Celou dobu jsme se těšili hlavně na Poslední večeři, abychom pak (v Džokondině obýváčku) zjistili, že to je úplně jiný obraz. Ale je tam hodně lidí u stolu s jídlem. Tak co. Mona Lisa je překvapivě malá a Chammurapiho zákoník překvapivě zachovalý. Osobním překvapením a novým objevem je pak Eugéne I sabey!

Před Louvrem ještě několik obligátních fotek s pyramidou a pak parkem (kde jsme byli svědky mrštnosti a oné tak proslulé rychlosti ve sprintu afroamerických spoluobčanů, jakmile se někde objeví policie… najednou se prodávat ajfelovičky nechce) směr Champs-Élysées. Hezčí Václavák. A pak vítězný oblouk. Hezčí než jiný oblouk.

Odpoledne se vracíme k hotelu a večeříme v pâtisserii, kterou vlastní jeden hodný pán. Hodný proto, že nám kromě objednaných baget, piv a vín (lepší růžové jsem nepila!) nosí ještě buráky, šneky (naštěstí jen ty z listového těsta) a salát jako pozornost. Ať mi někdo ještě tvrdí, jak jsou Francouzi hrozní…

Po večeři hledáme hospodu, kde by měli pivo levnější než magických šest euro. A přestože nejsme tak úplně v centru, najít takovou je nemožné. Ještě že má na každém rohu nějaký Arabáč svůj supermarketek. Ochutnáváme Kronenbourg 1664 a jakési silné blonďaté. Před policií je zakrýváme šátečkem. Pak ještě krátká návštěva baru Ave Maria, kde je úžasné prostředí, výborná obsluha, simpsoňácké pivo Duff a hraje skvělá hudba (After Hours od Velvet Underground například) …ale ty ceny…

Třetí den, značka Eiffelovka. Ale bylo nám nakázáno vidět ji v noci, tak se nejdřív vydáváme k Sacré Coeur. Stíny nade mnou. A pánové, mající oblibu v uvazování prstů náhodných kolemjdoucích. Utáhne, zaplatíš. Jen debil by naletěl. Ale přesto tam stojí a čekají a doufají. Už mnoho let. A pokud neuvázali, čekají dodnes. Montmartre je krásná čtvrť, plná umělců (i těch samozvaných). Od jednoho malíře, jehož styl by se dal směle označit jako kýč-pop-art, jsme se chtěli nechat zvěčnit, ale maloval jen na velké papíry. A ty my nedáme do leta dla! Z kopečka dolů a jsme u Moulin Rouge. Pro ty, co znají brněnskou budovu moulinu, jen jedna informace. Alespoň z venku je to jako nebe a dudy. Na nedalekém hřbitově pak (zbytečně, jak jsme se později dozvěděli) hledáme Jima Morrisona. Tak se taťka alespoň fotí s Ampérem.

Invalidovna a zase pár dalších památek… Všude je něco. Po předchozí kladné zkušenosti kupujeme růžové a vyrážíme k Eiffelovce. Odpolední/podvečerní siesta v parku. Kdo nemá skákací, chytací, podpírací či jinak úchylnou fotku s touto věží, jako by nebyl. A pak že se podobné blbosti dělají jen v Pise… (Jednu olizovací máme taky)

Na večeři povinně na bagetu (z původního nadšení „není bageta jako bageta!“ už jsme přešli do fáze „rok nechci bagetu ani vidět“) a večer na lodičku. Pěkné, milé, obohacující, s výkladem. U řeky se tančí, pije, maluje, hraje, baví… Prostě multifunkční Seina. A po návratu konečně Eiffelovka v noci. Je krásná, svítí a v celou dokonce bliká! Zuby a spat.

Poslední den v Paříži. Nacházíme správný hřbitov a správný hrob zpěváka dveří. Bohužel jsou fanoušci Doors hovada, tak je jeho hrob jako jediný oplocený. Přesto tomu nápisy This is not the end dodávají zvláštní mystiku. Na pozdní snídani pak konečně francouzskou palačinku, francouzskou kávu s venkovním posezením jako v kině do ulice a můžeme na letiště.

V noci z pondělí na úterý bylo ve zprávách letadlo easyjet. A hned na to záběr na hořící kouli na obloze. Ale nerozumím ani slovo, tak proč se stresovat. Stejně mě (třebaže prý malé) turbulence v letadle dokázaly vyděsit pořádně.

Na závěr musím bohužel konstatovat, že o půlnoci pro nás žádný kočár nepřijel a do minulosti nás neodvezl. Spolu se zabordeleným metrem a drahým pivem jsou to však snad jediné mínusy.

Autor textu: Peťa

Fotogalerie


krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy krulis.net - cestopisy